Podivní dědici tajemné baronky Bathory

Budí to trochu úsměv. Dospělý muž, téměř nahý, pokrytý obrácenými kříži a oblekem z okované kůže, svírá miniaturní lebku a sedí obkročmo na pentagramu, obklopen černými svíčkami. Do okolí vysílá grimasy takového druhu, jaké byste čekaly od člověka, kterému vzhůru po levé noze mašíruje kolona mravenců......

Kdo se zajímá o black metal, tuhle postavu už asi viděl. Snímek Quorthona, zpěváka, kytaristy, skladatele a temné síly stojící za švédským postrachem jménem Bathory.

A pak jsou tady taky legendární sporadická interview. Quorthonovy zkušenosti se ženami (zvlášť s tou, se kterou se střetl na podlaze dámského záchodku jednoho stockholmského rockového klubu a která byla inspirující pro skladbu Bestial Lust), jeho zájem o kouzelnictví a skryté stránky lidské povahy, přísaha, že své fotek známé nýty a řetězy nikdy a nikde neodkládá, a konečně demonstrování panovačného vztahu k ostatním hudebníkům zapojených do projektu Bathory.

To je ale jen hrubý souhrn dostupných informací. Ve skutečnosti nemá nikdo od léta 1984, kdy se první bezejmenné album BATHORY vyplížilo ze Švédska, ani ponětí o identitě souboru. Je to součást Quorthonova mistrovského plánu na upoutání pozornosti. Kapelu obestřel hávem mystiky a zájem tisku i fanoušků tak nalákal spolehlivěji, než kdyby se jim předhodil jak prostitutka ve finanční tísni.

Ouorthon založil BATHORY se svými dvěma nejmenovanými přáteli v březnu 1983. Nejdřív se hrály převzaté věci od MOTORHEAD a vlastní repertoár se objevil až začátkem následujícího roku v podobě skladeb Sacrifice a Return Of Darkness And Evil na sampleru Scandinavian Metal Attack. Jejich úspěch přesvědčil gramofonovou firmu Tyfon, že se nemusí bát investovat do kapely 350 liber a pronajmout jí na 56 hodin stockholmské studio Heavenshore. Tím to začalo.

Mezitím se už složení BATHORY několikrát změnilo.. Zůstává jen Quorthon: "JO, někdy sestavy nevydržely ani tak dlouho, aby se dala pořídit fotka kapely." Tvrdí se, že vystřídal víc spoluhráčů, než kolik se jich objevilo v kombinovaných partách Ritchieho Blackmora, Davida Coverdala a Dava Brocka.

Faktem ovšem zůstává, že jména muzikantů (pokud nějací byli), kteří hráli na basu a bicí na prvním LP Bathory, dvojice THE RETURN i trojice UNDER THE SIGN OF THE BLACK MARK, Quorthon nikdy neuveřejnil.A nic neříkající pseudonymy Vvornth a Kothaar na dalších deskách také nepřesvědčí, že ti dva maníci na jediné (!) uveřejněné skupinové fotce BATHORY, která se objevila na LP BLOOD FIRE DEATH, nejsou jen náhodně sehnaní kámoši od piva. Tahle myšlenka se vnucuje i proto, že BATHORY nikdy živě nevystupovali. Vysvětlení najde Quorthon vždycky dost. Jednou scházejí ve Švédsku malé rockové kluby, kde by se dalo hrát, podruhé je basák v blázinci, potom zase ve Švédsku chybějí velké haly, které by byly ochotné přijmout BATHORY s jejich připraveným monstrózním programem (mohutné pyrotechnické efekty, levitující bicí atd.), nebo nejsou spoluhráči, protože ve Švédsku chce každej jenom hevík 'a la Europe. Ten ambiciózní severský blackmetalista to zkrátka nemá lehký.........

Odmítá jakoukoli diskusi s každým, kdo by mu jen nepřímo naznačil, že první alba BATHORY jsou silně pod vlivem VENOM (což je holá pravda): "Štve mě to. Protože v tý době existovala jediná kapela, která by dělala podobnej druh muziky jako my, pořád nás k ní přirovnávali." Navíc už z poslechu LP THE RETURN je patrné, že Quorthonova prohlášení, že desku nahráli totálně opilí, nejsou bohapustým vychloubáním...

V začátcích tedy VENOM. A pak? Od třetího LP se čím dál víc projevují hudební i textové vlivy Manovaru. S Black metalem a skuhráním o Satanovi se prostě končí a nastupují pomalejší, rozsáhlé skladby a texty ve stylu manowarských válečných eposů. Co na to Quorthon? "Díky Vvornthovi jsem se začal zajímat o kulturu a dějiny Švédska. Myslím to takhle. Proč bych měl pořád zpívat o nadpřirozenu, když nacházím daleko víc vzrušujících témat doma ve své vlasti? Začal jsem o těchhle věcech hodně číst a založím na nich osmdesát pět procent repertoáru." Že by se člověk, který prý opustil školu ve čtrnácti letech a dodnes nechápe, co mu měla dát, tak změnil? Možné to je.

Vývoj BATHORY vyvrcholil zřejmě roku 1988, kdy se na trhu objevilo jejich (nebo jeho) čtvrté LP BLOOD FIRE DEATH, asi optimální směs agresivity a dravosti z Quorthonových raných nahrávek a mírnějších ploch, typických pro manowarskou éru.

A jakže to poplyne dál? Na následujícím padesátiminutovém albu HAMMERHEART a ještě delším TWILIGHT OF THE GODS se Quorthon megalomansky vyžívá v desetiminutových skladbách s předlouhými introdukcemi a závěry, přehršlí zvukových efektů a malebnými texty. Pokud ale někdo chce na hodinu upoutat posluchačovu pozornost, měl by k tomu mít základní předpoklady, které u Quorthona nejsou splněny zcela do puntíku. A tak bych mu závěrem přál, aby se naučil hrát na kytaru, zpívat - aby ovládl angličtinu, protože v anglicky mluvících zemích musí být poslech jeho desek utrpením.

Tak jo. Snad se nám Quorthon umoudří a vrátí se k té agresivitě, s jakou ho poznalo metalové podsvětí v polovině osmdesátých let. Z kultovní záležitosti se od té doby firma BATHORY vypracovala na kolos, ale přitom stojí na hliněných nohách. A ty jsou možná pro Quorthonovo postavení příliš silným výrazem.

Pavel Kutnar, Melodie 5/92
Zaslal: Ian Bathor


Diskuze ke článku

Napiš komentář

  1. Count Mortem:
  2. Tento článek psal totální kretén, který by potřeboval dostat pár přes tlamu a pro jistotu zlámat všechny prsty na jeho hnátách aby už neopakoval podobné sračky!!!
  3. Bad Säckingen, 06.10.2018, 10:58


© 2000-2019 Bathory Hordes • Valid XHTML 1.0 Strict, CSS & RSS feedCSS On/Off